Co se stalo a děje v posledních týdnech či měsících

Ano žiju a hlásím se vám přímo z postele. Tak vás opět zdravím. Ano z postele jelikož se ze mě stává týdenní marod aka pecivál a lenoch. Za tu dobu co jsem nepřítomna se událo mnoho věcí. No jo znáte to škola, cvičení, učení a povinosti. Backová nekecej kdyby si trávila čas na blogu místo hraní hry, tak ten čas máš!!! Ale to se nepočítá...:D Tak kde bych měla začít.

Konečně sem začala chodit do školy. Ano jsem znova v prváku ale konečně dělám to co chci. Plním si část svěho snu! :)
Přibrala sem nehorázně moc kilogramů, doufám že ve svalové hmotě. A konečně nevypadám jako chodící kostra a všichni mě chválí! Yes!!!
Stále mám strach z jídla ale snažím se za tu dobu sem blbla a záchvatovitě se přejídala, pokoušela se dokonce i zvracet (takže náznaky bulimie tam taky byly) A dělala scény že nechci jíst! Ale to mě hodně rychle přešlo! A tohle bych chtěla rozvést trochu více.
Jak už sami víte léčím se z mentální anorexie. Myslela sem si, teda si každý myslí že to udělá jednoho dne šrub a vy začnete jíst. Kéž  by to tak šlo. Ale sami víme že je to hloupost! Nedávno jsem spadla do záchvatovitého přejídání, díky kterému jsem přibrala ano více než sem chtěla ale vypádám konečně skvěle. Další pokrok dokážu sama sobě říct že jsem krásná! A to jsem snad nikdy nedokázala. A zachvatovité přejídání stále trvá. Ale čemu se divit něž jsem si uvědomila co ze sebou dělám tak jsem se bála každého soustu jídla, nebyla sem schopná nachystat si jídlo a už ani nápad že bych ho jedla. Ale já to dokázala ne ze dne na den ale postupem dní, týdnů a měsíců, sem si uvědomila a začala sem chtít sama se vyléčit. Jak je to teď stím záchvatovitým přejídáním, nejde ze dne na den si říct já se nepřejím zkoušela sem to mnohokrát ale ani jednou mi to samozřejmě nevyšlo! Ale udělala sem další krůčky a nepřejídám se každý den, nebo ob den ale mývám delší intervaly dokonce i týden! Já vím co je 7 dní ale pro mě to znamená hodně! Jedla sem podle IFYM ale už nejím. Ne že by mi tento styl nevyhovoval ale je to na mě hodně brzy. A uvědomila sem si že se potřebuji naučit porce odhadnout a né vážit, měřit, počítat. Ale určitě se kněmu časem vrátím, chybí mi ovesné kaše na večeři! :DJe to neskutečně těžké, mývám strach ale snažím se. S tím nekonečným počítáním bych nebyla schopna se vyléčit. Ale určitě se k tomu stylu stravování vrátím...:) Chtěla sem jíst clean eat a jeden den cheat day. To mi taky trochu nevyšlo první týden procházka růžovým sadem natěšena na svůj cheat day. Ale co druhý týden natěšena na pátek kdy si dám svůj cheat ale co následovalo další den. Nehorázné cpaní, cpaní a cpaní! Tak jak sama vidím odpírat si věci, které miluješ není dobrý nápad. A asi i stímhle budu muset skončit! Potom sem chtěla cyklovat sacharidy ale jak sem se dozvěděla že u toho nehorázně moc zhubneš za krátkou dobu tak to také nebyl dobrý nápad a první den co sem si to po půlce dne zatrhla sem se šla přejíst! Hodně špatný nápad!!! Bez počítání jím asi déle jak dva měsíce. Ze začátku sem byla natěšena že jsem volná a po týdnu, strach z určitých složek potravy abych to náhodou nepřepískla s příjmem! Ale musím tomu dát čas. Rozhodla sem se že se chci vyrýsovat ale mamka se nedokáže smířit stím že bych trochu zhubla takže chvíli musím vydržet. Nemyslím hubnutí rychlostí světla aka 2 kg týdně. Stačilo by lehké pozvolné ubývání váhy aby mi konečně vykukovaly moje svalíky. A tímhle se dostávám k dálší složce. Udělala sem obměnu cviků počtu opakování a serii. A uvažovala nad tím že bych měla zařadit RESTDAY!! Ale stále mám strach, já a necvičit jeden den! Nedokážu si to představit ale svaly potřebují nějakou regeneraci a nedivte se můžu mít i patery antibiotika ale tu hodinu posilovat stejně musím!! Ale to jednoho dne snad taktéž odezní! A já budu volná jak ptáček! :) Po třech měsících utrpení mám zpět z opravny svůj mobil, kde jsem stihla udělat sta tisíce fotek mých jídel! :) Konečně, uplně jsem trpěla! A to nekecám! Další změna v jídelníčlu, přestala sem jíst maso. Ano uplně. Nahradila sem ho sojou a vůbec mi to nechybí. A jím více sýrů, tvarohů. Tak bílkovin mám víc než dost! Ne že by mi maso nechutnalo, no teď už ani nijak zvlášť po něm netoužím. Ale je hrozně drahé! Udělala sem si seznam potravin, které určitě musím zkusit. Ale zatím jsem se nedostala ani k jedné. Ale já to napravím a hned o ní napíšu článek! Ať se nenudím. Ale chci upozornit na jednu věc je jedno jak rychle děláte pokroky ale je důležité že je hlavně děláte. I po mini krůčkách ale jsou tam. A nic se nemá uspěchat.:) A já se s vámi zase loučím a přeji krásný týden. :) Doufám že se vám článek líbil.:)