Pokračování anorexie, uvědomění a jak se mi daří

Zrovna jsem se chystala ven, kouknu se z okna a začalo pokapávat. Tak jsem si řekla, jak jinak ten čas využít, než se s vámi podělit o další článek. Tenhle článek bych chtěla věnovat poruchám příjmu potravy, zejména anorexii. A na ukázku vám sem vložím pár jídelníčků a cvičení, jak to vypadalo v průběhu mého života. Berte to jako pokračování mého předešlého článku o anorexii. Přibližně od února mi přišli na anorexii. Ale když se to tak vezme, tak jsem delší domu nevědomky sama volala o pomoc. Ano, chtěla jsem začít normálně jíst ale ten nepřekonatelný strach a výčitky mi navyšování kalorii nedovolily. Měla nade mnou velkou moc. Ale snažila jsem se. V té době jsem ještě dojížděla na intr. Ale více času jsem trávila doma, mé tělo to nezvládalo a byla jsem náchylná na nemoce. Ale po týdnu doma jsem se s hrůzou a panikou začala balit na intr. Jak to zvládnu, však to nebudu mít vůbec pod kontrolou!!! První den snídaně v pohodě, svačinka taktéž ale oběd ten jsem už neměla pod kontrolou a nastaly výčitky, bolesti v žaludku a strach. A já nevěděla co se děje po obědě jsem svačinu jako vždy vynechala a večeře z posledních sil jsem si nachystala zeleninový! salát a více jak polovinu jsem vyhodila. Bylo mi mizerně. Další den byl podobný ale ještě horší! Ráno půlka chleba a svačinka? Vyděšená ze školy volám mamce, že mi je hrozně zle, že mám křeče a nemůžu sníst ani půlku jablka. Okamžitě odcházím ze školy a jedu k doktorce. Diagnoza M.A. a ona se ozvala-" ale ty přeci nejsi nemocná, však se podívej potřebuješ zhubnout!" A já, já ji věřila. Dostala jsem nemocenskou a zůstala doma. Jídlo mi začala chystat a kontrolovat mamka. U každého jídla výčitky, bolesti žaludku, pocit plnosti po snězení kousku rajčete a pláč. V té době jsem jedla stále porce jako pro tříleté dítě teda konečně jedla nějaké porce jídla! Ale neměla jsem kontrolu nad množstvím a počítáním. Všechny porce se mi zdály větší a rostly před očima! Já měla strach z přibírání a začala zvyšovat, zvyšovat a zvyšovat pohyb. A co se samozřejmě dělo? Já "vítězila" stále jsem hubla. Přeci nejsem na své minimální hranici tak můžu! Omyl! Já už nemohla, ale anorexie měla nade mnou takovou moc a kontrolu má rádoby nejlepší kamarádka a chtěla stále víc. A já byla její otrok a dělala to co ona poručí. Já se nechtěla vyléčit, nebyla to moje osobní volba. Já jsem přeci nebyla a (nejsem) nemocná! Při každém vážení váha byla nižší a anorexie se zaradovala. Nemohla jsem to ovlivnit byla tak silná... Co několik týdnů jsem mývala převážení u lékaře. Ne, nebylo to dobré. pokaždé má váha klesla, nebylo důležité o kolik, ale byla nižší! Čemu jsem se mohla divit, když jsem denně dělala 2 hodiny kardia a kolem 3 - 4 hodin posilování a k tomu celodenní úklidy. Každý den, pořád dokola, jako v začarovaném kruhu. Během jednoho týdne mé tělo začalo stávkovat a zhubla jsem více než dvě kila. Bylo už tak zruinované, že vše vyhazovalo a udržovalo s minimálním procentem orgány! Díky své mamce a pěti jídlům denně jsem nezkolabovala a ustála jsem to! Jak se to dozvěděla doktorka, okamžitě mě chtěla poslat na psychiatrii. Ale díky mým pokrokům mě nechala doma. Ale měla jsem ultimátum a poslední šanci! Pokud do další kontroly nepřiberu, tak okamžitá hospitalizace.A k tomu ještě zakázané cvičení! Dovolená protahovací joga a půlhodinová procházka! A o čem doktorka nevěděla, celodenní uklízení! V hlavě mi běhalo- proč nemůžu posilovat?! Já v té době neměla ale už co, měla jsem poslední zbytečky svalíků, které jsem si vycvičila úmorným cvičením! Ale má váha nestoupala, ba dokonce klesla! Jak to bylo možné?! Pátrala jsem po internetu a narazila na články o přibírání kde bylo uvedeno, že denní příjem se má pohybovat minimálně kolem 3000 - 4000 kalorii. A ze dne na den jsme navýšili, ale má váha stejně nestoupla. Ale důležité bylo, že už neklesla! Při další kontrole má váha byla stejná. Nevím jak jsem to dokázala, ale přes poslední šanci jsem díky bohu, zůstala doma. Pohyb jsem si nejspíše vynutila a klidový režim! Zdá se mi to lepší než ležet s kapačkou v ruce na lůžku... Stále jsem nechápala, proč bych měla přibírat! Výčitky přetrvávaly, pocity, že radši budu mrtvá než tlustá taky, a s každým jídlem nová hádka s mamkou! Má váha začala minimálně stoupat, věděla jsem, že musí stoupat, ale pokaždé jsem brečela a nezvládala to... Stále dokola se mnou byla a něco mi našeptávala, už jsem nevěděla co mám dělat, chtěla jsem to vzdát a poslouchat ji! Připadalo mi to lepší, než se takhle trápit. Neměla jsem sílu ani odvahu se anorexii postavit. Stále jsem se viděla tlustá a měla pocit, že ji klamu a že jsem zbytečná. Ale v té době jsem si neuvědomovala, že jí vlastně porážím tím, že jídlo nevyhazuji a nezvracím! Každý mi to pořád dokola opakoval. Ale ne! Ona prostě vyhrává! Jak nad ní můžu vyhrávat, když se mnou tak cloumá a dává mi podpásovky. Chvíli se cítím šťastná a během hodiny to celé převrátila a já si to dovolit nemohla. Neexistuje, že budeš šťastná! Stále mám strach si sednout. Při sezení musím něco dělat a proč?! Spálím přeci více kalorii! Začala jsem přemýšlet nad důvodem své nemoci, vždy existuje nějaký důvod. Ale je obtížné na něj přijít. A jednoho dne se to stalo. Já si to uvědomila. Já na něj přišla, znám důvod anorexie a konečně vím, jak vypadám! V zrcadle vidím kostru potaženou kůží. A když si představím, že to bylo o dost horší... Od uvědomění jsem začínala být schopná s mamkou vymýšlet jídelníčky. Později si chystat jídlo sama a někdy s pomocí mamky. A měla jsem dovolené posilování! YEAH!! :) Strach  stále přetrvává, ale snažím se bojovat. Konečně chci přibírat! Ano, já sama chci a začínám vypadat lépe a velké změny na sobě nevidím.:) Vypadám lépe po psychické i fyzické stránce.:) Ale stále mám strach v klidu sedět. Neumím odpočívat, neumím relaxovat, využívám každé situace k pohybu! Ano vím, neměla bych, ale bude to trvat! Příjde mi, že mám pohybu hrozně málo, a přitom se hýbu více jak lidi v mém okolí. Nemám přehled o zdravém pohybu..:/  Samozřejmě i strach z některých potravin přetrvává, ale snažím se ho překonat. :) A konečně chci přibrat, ano chci a začínám vypadat o něco lépe jak po fyzické stránce tak i psychické...:) A nejlepší je, že velké změny na sobě nevidím, nepřibírám žádné špeky, jak jsem si myslela! Začínám sílit a ovlivňovat anorexii, už nejsem její otrok! Anorexie není kamarádka, nemáme sní šťastný spokojený život. S anorexii nikdo, nikdy nebude dokonalý. Táhne nás jen na samé dno a my si myslíme, že je to tak správně. Ale nemůžu říct, že anorexii nenávidím, nebo že se mnou už není. Vždy s námi bude, ale je jen na nás, jestli budeme silnější my nebo ona. Díky anorexii jsem si uvědomila spoustu věcí a změnily se mi názory a všeobecně pohled na život a na svět. Neříká se pro nic za nic, že vše zlé je pro něco dobré. Stačí si to jen uvědomit! Prostě příjmout, poděkovat a zvládnout!!! Pamatujte, každý den je jiný, každý den je nový začátek, minulost nezměníme a do budoucna nevíme, co bude! A když to jde jednou... :)

Jídelníčky:

V době, kdy mi bylo jedno jak vypadám, úplně než jsem začala cvičit:

Nemůžu to ani rozepsat do různých jídel jedla jsem buď dvakrát denně nebo celodenně!

2 rohlíky s máslem, sýrem a kečupem/ 2 rohlíky s párkem sýrem a kečupem

pokud byla buchta tak několik kousků buchty/ čokoláda, tatranka apod...

oběd většinou nebýval a když ano, tak normální ve velké porci

2 nebo 3 rohlíky s máslem, sýrem 

V době kdy začínám cvičit jogu:

Podobně, no spíše úplně stejně jako v jídelníčku předtím!

Začátek posilování:

To jsem jídlo nijak moc neřešila, byla jsem na internátě, tak jsem jedla to co jsme dostávali a ktomu něco vlastního.

Sn: 2 chleby s pomazánkou

Sv: Ovocný jogurt, 2 loupáky a ovoce a  k tomu někdy bulka s kuřecím mase a zeleninou

Ob: Hlavní jídlo: Brambory a maso/ Knedlíky s omáčkou

Sv: Houska s pomazánkovým máslem

Po svačině: směr Lídl: čokoláda/ sladká tyčinka/ cookies

Ve: Obdoba oběda: Zapečené těstoviny s masem a zeleninou/ Rýže s omáčkou a masem

Sn: 2 chleby s pomázankou

Sv: 2 koláčky a ovoce

Ob: Rýže a vepřový závitek

Sv: houska a termix

Ve: tortelliny plněné šunkou polité sýrovou omáčkou

Po večeři u filmu: Čokoláda, chipsy, popcorn, oplatky

Neřešila jsem, kdy jím, co jím a jak jím. Hlavní bylo, že jsem jedla a bylo mi jedno co!

Začátek anorexie:

Sn: 1 chléb s pomazánkou

Sv: ovoce

Ob: Polovina přílohy a maso

Sv: nic 

Ve: Polovina přílohy a maso

Jídlo jsem měla ještě nahlášené, ale nejedla jsem vůbec sladké jídla, vynechávala přílohy nebo skoro celé a přestávám jíst bílé pečivo. Měla jsem stále strach, že jím hodně, ale přitom jsem jedla úplně minimálně nebo vůbec! Každý den posilování s vlastní váhou přibližně 40 minut!

Takhle jsem jedla doma o víkendech:

Sn: 2 nebo 3 knackerbroty s tvarohem, sýrem a zelenina nebo banán

Sv: nic

Ob: 3 - 4 malé brambory a kousek masa

Sv: nic

Ve: Žitný chléb s tvarohem, sýrem a zelenina

V anorexii:

Sn: Žitný chléb s tvarohem a sýrem a zeleninou
Sv: 2 pufované chleby s tvarohem a sýrem a zelenina
Ob: čtvrtka porce těstovin a polovina masa
Sv: nic
Ve: 2- 3 pufované chleby s tvarohem, sýrem a zelenina/

Na intru jsem měla odhlášené vše kromě obědů a z obědů jsem většinou mívala strach, tak jsem je skoro vůbec nejedla a potom výčitky, že mám jíst ještě večeře, když jsem "totálně přecpaná" . Tak z večeře byla někdy jen půlka. Nebyla jsem anorektička co by vůbec nejedla, ale jedla jsem hrozně nekalorické a netučné jídla. Vše jsem začala vážit a počítat. Můj denní příjem nemohl přesáhnout 800 kalorii a potom to šlo jenom z kopce..:/ Každý den jsem začala chodit do posilovny na kardio a k tomu ještě 40 minut posilování s vlastní váhou.

Začátek léčby doma:

Sn: žitný chléb s tvarohem a sýrem

Sv: Jogurt a ovoce

Ob: 3 malé brambory pár kousků masa a špenát

Sv: 2 pufované chleby s pomazánkou

Ve: žitnný chléb se sýrem a zelenina

Mamka měla strach mi jídlo přidat najednou, přidávala pomalu. Každý den jsem jedla to samé a ve stejných porcích. Porce mi rostly před očima a já začala přehnaně cvičit! Ale fakt moc denně 2 hodiny kardia a 2 - 3 hodiny posilování s vlastní váhou. Někdy přes den ještě nějaké posilování navíc a celodenní úklid. Sedla jsem si pouze k jídlu! 

Mé první přibírací jídelníčky:

Sn: 2 žitné chleby s tvarohem, sýrem a zelenina

Sv: Chléb, tvaroh, sýr a ovoce

Ob: Polévka a hlavní jídlo: Těstoviny s omáčkou a masem

Sv: Chléb s máslem a sýrem a ovocný salát

Ve: Salát s kuskusu, sýru, zeleniny a jogurtu

Sn: 2 chleby s burákovým máslem, zelenina

Sv: Jogurt s ovocem a 2 muffiny

Ob: Polévka, Hlavní jídlo: 2 kopečky rýže a 2 masové koule, Dezert: Kousek žitného perníku

Sv: Chléb, pomazánkové máslo a zelenina

Ve: Jáhly a restované kuřecí maso, zelenina

Měla jsem zakázané cvičení no úplně zakázané ne, mohla jsem cvičit protahovací jogu a chodit na procházky na půl hodinky. Ale kolikrát jsem ujela a skončilo to u tří hodinových procházek rychlou chůzí a opět si celý den nesednu...:/

Mé druhé přibírací jídelníčky:

Sn: 2 a půl žitného chleba a burákovým máslem, sýrem a zelenina/ ovoce

Sv: Vločky, jogurt, tvaroh a ovoce

Ob: Polévka (vývar, zeleninová) Hlavní jídlo: 2 kopečky rýže a pečené maso se zeleninou

Sv: Žitný chléb a zeleninový salát s (cottage, tvarůžky)

Ve: 2 naběračky pohanky a směs se zeleniny a cizrny

Ve2: Žitný chléb s burákovým máslem, sýrem a zelenina

Sn: Ovesná káše s ovocem a burákovým máslem a skořicí

Sv: Žitný chléb, burákové máslo, sýr a zelenina
Ob: Polévka(vývar,zeleninová, cizrnová..) Hlavní jídlo: 2 kopečky jáhel se směsí z masa a zeleniny
Sv: Žitný chléb s tvarohem, ovocem a skořicí
Ve: Zapečené polentové noky se špenátem, rajčetem a mozzarelou
Ve2: Žitný chléb s burákovým máslem, sýrem a zeleninou

Konečně! Jsem začala posilovat s vyšší váhou a snažila se zařadit dvakrát denně ovoce. Chodím na půl hodinovou procházku. A konečně si sednu, sice mám výčitky a mám problém sedět venku s kamarády nebo si číst atd.. Ale snažím se a překonávám to...:) Jídlo si chystám sama, občas s pomocí mamky! Jím vesměs každý den to samé ale snažím se zařazovat nové potraviny. A jsem schopná vařit a péct...:)