Úvaha ve stravování aka s čím začít

Tak vás opět srdečně zdravím. Poslušně se hlásím s kýblem čajíčků, z postele a plnou pusou keců. Jak mám teď fůru času tak stále brouzdám po internetu a hledám typy stravování co bych chtěla zkusit a mohli by mi dopomoci od ZP! A jelikož jsem šikovná tak jsem jich našla mnoho a více než mnoho...:D Tak se do toho pustíme!

IIFYM

Jako první jsem vyděla článek na IIFYM, ano samozřejmě mě to k němu táhne vší silou ale poprvé se trochu nevyvedlo a samozřejmě bych to chtěla zkusit znovu. Ale až budu mít funkční váhu a zařadila bych FDFD! :) Opravdu mě mrzí jak vidím čímdál více holek s IFYM stravování aka čokolády, tyčinky a já v ruce držím okurku! Not bad!

MAKROBIOTIKA

Další typ stravování, který jsem ale hned zavrhla. Nedokážu si představit že by se můj talíř skládal převážně pouze ze syrové zeleniny, ovoce a luštěnin! A kde jsou vejce, přílohy, mé milované jogurty a tvarohy! Ty tam samozřejmě vůbec nemají místo. Ale proč? Makrobiotická strava když to řeknu zjednodušeně zakazuje průmyslově zpracovaně potraviny = prostě potraviny, které jsou upravovány a přidávány do nich jiné látky! Takže tohle mi nevyjde!

RAW FOOD

Neboli syrová strava, do tohodle typu stravování se rozhodně pouštět nehodlám. Navíc vám to nemusí sednout a je to nebezpečně, za žádnou cenu nesmíte na tuhle stravu přejít ze dne na den. A včem je kouzlo jíte pouze syrové věcí, žádné tepelné úpravy. Bez příloh teda pokud se nerozhodnete chroustat syrovou rýži což si myslím že opravdu ne!  Jste unavení, podráždění a bez energie. Tak do toho se pouštět opravdu nebudu!

PALEO

Strava pračlověků, název vychází z Paleotického období, kdy se lidé živili sběrem a lovem s minimální tepelnou úpravou. Takže jíte jídlo bohaté na bílkoviny a tuky a skoro chudé na sacharidy! Živíte se především masem, vejce, zelenina, ovoce a ořechy s různými semeny. Tohle sem pro sebe úplně zavrhla jelikož nejím maso! A tvarohů, sýrů a podobně se prostě nevzdám!

DĚLENÁ STRAVA:
Je to jednoduché jíte převážně všechno akorád to máte rozdělené na den bílkovinový, sacharidový a neutrální. Zjednodušeně jeden den bílkoviny další sacharidy a další neutrální. Tohle pro mě taky není je to spíše na hubnutí a rychle hubnutí což já opravdu nechci! A nedokážu si představit den jen ze sacharidama a bílkoviny úplně nulové. Navíc by to nebylo dobré pro mojí ochranu svalu kde je nejdůležitější složka bilkovinná! Ale za podívání to stálo!

LEANGAIS

Stravování leangis je přerušovaný půst. Prostě si ženy vyberou 8-10 hodin a muži 8 hodin kdy mají dovoleno jíst a zbytek hodin jsou v půstu. Jednoduché začnete jíst v 8 ráno skončíte jíst ve 4 odpoledne a do dalšího dne až do 8 rána opět nic nejíte.  Většinou se u tohohle typu stravy ztrácí tuk ale hunout nemusíte. Protože jíte uplně stejné množství jídla, které většinou sníte v průběhu celého dne! Já nse opět tady pouštět nebudu nedokažu si představit den bez snídaně nebo večeře atd... Tohle by mi nesedlo!

METABOLICKÝ TYP

A je tu další a poslední typ stravování podle metabolického typu. Tenhle článek jsem našla u Monči a zdá se mi že jsem narazila na takzvaný kámen úrazu v mém jídle a mém stravování!Tzv. kámen úrazu ZP! Článek zde.  Všimla jsem si že když se přejím tak po určité složce potravin a sahám většinou na arašídové máslo a bílkoviny a proč. No pátrala sem a dopátrala a hned si udělala testík! Ano vyšlo mi že jsem metabolický typ bílkovinný a lépe mě zasytí a zpracovávám bílkoviny a tuky a měly by tvořit největší část mého jídelníčku! Ale jelikož nejsem extrémista a určitě více jak 2g bílkovin na kilogram tělesné váhy nejdu! Potom by 30% měly být sacharidy a zbytek tuky! Rozhodně se do tohodle pustím a jsem zvědavá co to udělá! Našla jsem jednoduchý typ stravpování, který mi bude sedět!

A jelikož jsme hlava šikovná a mazaná! Já si to nakombinuji s IIFYM takže jak budu mít doma váhu tak se hned do toho pustím! Mé jídlo aka žádné odpírání! :D Je tady a doufám že mi to bude sedět potom vám zde přidám článek jak jsem pokročila a napíšu tzv. recenzi proč ano a proč ne! :) Tak se mějte krásně, skládejte básně a já fičím. :)

Co se stalo a děje v posledních týdnech či měsících

Ano žiju a hlásím se vám přímo z postele. Tak vás opět zdravím. Ano z postele jelikož se ze mě stává týdenní marod aka pecivál a lenoch. Za tu dobu co jsem nepřítomna se událo mnoho věcí. No jo znáte to škola, cvičení, učení a povinosti. Backová nekecej kdyby si trávila čas na blogu místo hraní hry, tak ten čas máš!!! Ale to se nepočítá...:D Tak kde bych měla začít.

Konečně sem začala chodit do školy. Ano jsem znova v prváku ale konečně dělám to co chci. Plním si část svěho snu! :)
Přibrala sem nehorázně moc kilogramů, doufám že ve svalové hmotě. A konečně nevypadám jako chodící kostra a všichni mě chválí! Yes!!!
Stále mám strach z jídla ale snažím se za tu dobu sem blbla a záchvatovitě se přejídala, pokoušela se dokonce i zvracet (takže náznaky bulimie tam taky byly) A dělala scény že nechci jíst! Ale to mě hodně rychle přešlo! A tohle bych chtěla rozvést trochu více.
Jak už sami víte léčím se z mentální anorexie. Myslela sem si, teda si každý myslí že to udělá jednoho dne šrub a vy začnete jíst. Kéž  by to tak šlo. Ale sami víme že je to hloupost! Nedávno jsem spadla do záchvatovitého přejídání, díky kterému jsem přibrala ano více než sem chtěla ale vypádám konečně skvěle. Další pokrok dokážu sama sobě říct že jsem krásná! A to jsem snad nikdy nedokázala. A zachvatovité přejídání stále trvá. Ale čemu se divit něž jsem si uvědomila co ze sebou dělám tak jsem se bála každého soustu jídla, nebyla sem schopná nachystat si jídlo a už ani nápad že bych ho jedla. Ale já to dokázala ne ze dne na den ale postupem dní, týdnů a měsíců, sem si uvědomila a začala sem chtít sama se vyléčit. Jak je to teď stím záchvatovitým přejídáním, nejde ze dne na den si říct já se nepřejím zkoušela sem to mnohokrát ale ani jednou mi to samozřejmě nevyšlo! Ale udělala sem další krůčky a nepřejídám se každý den, nebo ob den ale mývám delší intervaly dokonce i týden! Já vím co je 7 dní ale pro mě to znamená hodně! Jedla sem podle IFYM ale už nejím. Ne že by mi tento styl nevyhovoval ale je to na mě hodně brzy. A uvědomila sem si že se potřebuji naučit porce odhadnout a né vážit, měřit, počítat. Ale určitě se kněmu časem vrátím, chybí mi ovesné kaše na večeři! :DJe to neskutečně těžké, mývám strach ale snažím se. S tím nekonečným počítáním bych nebyla schopna se vyléčit. Ale určitě se k tomu stylu stravování vrátím...:) Chtěla sem jíst clean eat a jeden den cheat day. To mi taky trochu nevyšlo první týden procházka růžovým sadem natěšena na svůj cheat day. Ale co druhý týden natěšena na pátek kdy si dám svůj cheat ale co následovalo další den. Nehorázné cpaní, cpaní a cpaní! Tak jak sama vidím odpírat si věci, které miluješ není dobrý nápad. A asi i stímhle budu muset skončit! Potom sem chtěla cyklovat sacharidy ale jak sem se dozvěděla že u toho nehorázně moc zhubneš za krátkou dobu tak to také nebyl dobrý nápad a první den co sem si to po půlce dne zatrhla sem se šla přejíst! Hodně špatný nápad!!! Bez počítání jím asi déle jak dva měsíce. Ze začátku sem byla natěšena že jsem volná a po týdnu, strach z určitých složek potravy abych to náhodou nepřepískla s příjmem! Ale musím tomu dát čas. Rozhodla sem se že se chci vyrýsovat ale mamka se nedokáže smířit stím že bych trochu zhubla takže chvíli musím vydržet. Nemyslím hubnutí rychlostí světla aka 2 kg týdně. Stačilo by lehké pozvolné ubývání váhy aby mi konečně vykukovaly moje svalíky. A tímhle se dostávám k dálší složce. Udělala sem obměnu cviků počtu opakování a serii. A uvažovala nad tím že bych měla zařadit RESTDAY!! Ale stále mám strach, já a necvičit jeden den! Nedokážu si to představit ale svaly potřebují nějakou regeneraci a nedivte se můžu mít i patery antibiotika ale tu hodinu posilovat stejně musím!! Ale to jednoho dne snad taktéž odezní! A já budu volná jak ptáček! :) Po třech měsících utrpení mám zpět z opravny svůj mobil, kde jsem stihla udělat sta tisíce fotek mých jídel! :) Konečně, uplně jsem trpěla! A to nekecám! Další změna v jídelníčlu, přestala sem jíst maso. Ano uplně. Nahradila sem ho sojou a vůbec mi to nechybí. A jím více sýrů, tvarohů. Tak bílkovin mám víc než dost! Ne že by mi maso nechutnalo, no teď už ani nijak zvlášť po něm netoužím. Ale je hrozně drahé! Udělala sem si seznam potravin, které určitě musím zkusit. Ale zatím jsem se nedostala ani k jedné. Ale já to napravím a hned o ní napíšu článek! Ať se nenudím. Ale chci upozornit na jednu věc je jedno jak rychle děláte pokroky ale je důležité že je hlavně děláte. I po mini krůčkách ale jsou tam. A nic se nemá uspěchat.:) A já se s vámi zase loučím a přeji krásný týden. :) Doufám že se vám článek líbil.:)

Zachvatovité přejídání

Srdečně vás opět zdravím, momentálně ležím v postýlce s plátama prášků a kýblama čaje..:/ No co více si přát... Alespoň mám dostatek času, podělit se s vámi o můj další článek. Zdá se mi že už bylo na čase! Marie, Marie strašně to flákáš!!! Jediné co mě může omluvit je to, že od 1. září začala škola a prostě nemám na nic čas! Ale opravdu na nic!!! Chci tenhle článek věnovat všem, těm co poruchu znají, neznají, nebo sní dokonce bojují, nebo bojovali! Momentálně se z mojí anorexie vyklubalo zachvatovité přejídání. Ano pár zmínek o přejedení tu bylo už předtím ale tentokrát je ve větší míře a dokonce častěji! Zachvatovité přejídání patří do tzv. skupiny PPP (poruchy příjmu potravy). Ne jen nadarmo se říká že PPP nejsou jen o vylezlých kostech. Je to tak samá psychická porucha. Která může postihnout každého z nás. Je to přesný opak anorexie! A taktéž je velice nebezpečná. Abych vás seznámila, během chvíle vám vypne ale uplně totálně vypne mozek. A vás zajímá jenom jídlo. Na nic jiného nemyslíte. Jenom co sníte, a co sníte potom. Dokud vám nevymizí všechny zásoby. Ale opravdu úplně všechny!! Tak přestanete. Vy si neuvědomíte jaké hromady jídla ste snědly. Ale samozřejmě jako první saháte po sladkých a tučných jídlech! Někdy se zadaří a zastaví vás pocit zvracení. Je vám tak nevolno že se nemůžete ani pohnout ale stále by jste něco jedly! Většina případů se vyzvrací a jdou jíst dál! To se mi zatím naštěstí nestalo. A na ukázku jste schopni během hodiny spořádat 400g čokolády, 300g arašídového másla, přes kilo ovoce, ovesné kaše, pudinky, různé sirupy. Ano přesně takhle nějak vypadá můj jeden záchvat a někdy se toho najde opravdu více! Cítíte se skvěle, uvolněně jako v sedmém nebi, Ale to jsou pouze první vaše pocity. Až se vrátíte zpět do reality a zjístíte co jste právě udělaly. Tak snad nemusím ani popisovat jak se cítíte. Máte výčitky, připadáte si jako nehorázné tlusté prase, a je vám psychicky tak špatně že by jste nejradši vyskočily z okna a zahrabaly se opravdu někam daleko pod zem a nikdy nevylezly. Má to také své následky, křeče v celém břiše, průjem, zvracení. Většinou po tomhle záchvatu se chcete zbavit výčitek a jdete nekontrolovatelně cvičit, nebo zvracet. Abychom napravily to co se před chvíli odehrálo. Nebo potom hladovíme po zbytek dne nebo další den! Ale to nesmíte. Nesmíte jít cvičit, zvracet, nebo hladovět. Tohle vede jen k jednomu a to k dalším záchvatu přejedení se! Ať už se děje cokoliv nesmíte ani jednu věc udělat a nějak to přetrpět! Sama vím jaké to je ale dá se to vydržet i když vám vtu dobu připadá že to prostě nejde! Zatím sem nenašla způsob jak přejezení omezit nebo zastavit! Může to být důsledkem malého celkového denního příjmu, stres/nervy, hádky, nebo další tisíce důvodů, které si vy sami musíte uvědomit proč to tak vlastně je. Nikdo jiný vám vtom nepomůže! Jen vy sami! Většinou se tuhle poruchu snažíte před ostatními skrývat, nechcete aby to o vás někdo věděl. Ale nejlepší co můžete udělat, je se někomu stím svěřit. Nebudete na to sami a nemusíte se obávat! Dřív nebo později by na to stejně někdo přišel... Nejčastěji se objevuje po anorexii, kdy ste si dlouhodobě odpíraly věci na které ste měly chuť a nedokážete se ovládat. Tělo dlouhou dobu hladovělo a prostě se chce přejíst. Nebo máte stále váhu pod hranici a vaše tělíčko se chce co nejdříve vrátit do normálu. Nebo chcete hrozně rychle vevnitř sebe přibrat a nedokážete si stím poradit. Je nekonečně mnoho faktorů, které to ovlivňují a je neskutečně těžké to zastavit. Ale ne nadarmo se říká až tělo přibere na svoji váhu nebo až se vrátí do normálu tak od té doby se nebudete muset přejídat. A zcela ze dne na den vymizí.:) Všem přeji aby se zbavily téhle hnusné poruchy a snažili se sní vypořádat. A ti co se sní nesetkaly tak ať nechtějí! A snažte se být nápomocní přátelům kteří si ZP právě procházejí! Potřebují vaší podporu! :)

Začátkem IIFYM, konec dnům přejídání?!

Všem přeji krásný den. No i když poslední týden moc hezký není. Ale nebudeme si přece kazit náladu. Jsem zpět v celé své kráse! A s novým článkem. Chtěla bych se věnovat IIFYM a zachvatovitému přejídání. Už delší dobu sem měla hrozné chutě se přejíst, ale stále sem to kontrolovala. To bylo v době kdy neexistovalo že bych si vzala něco navíc, i když sem měla hlad. Jednoho dne se to ale stalo. Měla sem na háku anorexii a přidala si chleba navíc s ovocem! Já to dokázala a nic se nestalo. Ano ten den to skončilo jenom jedním chlebem. Připadal sem si úžasná, uvolněná, plná síly. Já udělala další krok. Další dny sem tak jedla normálně a bez omezení, měla sem hlad. Tak sem se najedla více. Měla sem menší hlad jedla sem méně! Ale jednoho dne se to stalo ke svačině sem si přidala chleba a další, další a sami asi už víte! Já se přejedla, prostě sem vypla a jediné co mě zajímalo bylo co sním. Ten pocit blaha a spokojenosti. Cpala sem se jako prase! Ale na jak dlouho během dvou hodin sem spořádala neuvěřitelné hromady jídla! A co následovalo potom? Nenávist k sobě sama, pocit na zvracení, bezmoc a psychické zhroucení. Já se nesnášela! Nevěděla co mám dělat. Ale slíbila že to nikdy neudělám. Během pár dnů, prásk! A stalo se to zase. Uběhly 4 dny od prvního záchvatu a v závěsu byl další! Opět sem vypla a jedla celé dvě hodiny v kuse! Můj příjem  se musel navýšit minimálně o 4 000 kalorii ne-li více! Co se dělo potom už víte. Nevěděla sem co mám dělat a projížděla internet a narazila na článek IIFYM!
IIFYM = If It fit your macros. V češtině Když to sedí do tvých makroživin! Mimochodem na článek sem narazila u Fitfoodmanic. Ta holka mi připomíná mě s podobnými problémy. Ale to byla odbočka. Takže IIFYM Je druh stravování ve kterém si ve směs můžete dovolit úplně všechno. Neřešíte co sníte a kdy to sníte. Hlavní je ať se vám to vleze do makroživin. Což jsou tuky, sacharidy, bílkoviny a vláknina. Nic jiného vás zajímat nemusí. Ale pozor IIFYM není o tom že od rána do večera se cpete sladkým, tučným a bůh ví jakým jídlem. Má své určité hranice. Většinou se uvádí že 70 - 80% clean eat ( čistě) a 20 - 30% prasíte. Takže váš milovaný oběd rýže, kuře, zelenina je stálý základ ve vašem jídelníčku.:D Přeci ho neviměníme za hamburgery, cheesburgery, hranolky apod... I když většině z vás by se to líbilo. Ale nezapomeňte vlasy potřebuji řádnou výživu, nehty, orgány a to z fastfoodu určitě do těla nedostaneme!!! Energetický příjem si můžeme určit sami nebo jednoduše na internetu máme stránek přímo na výběr. Kde to za nás spočítá kalkulačka. Ale někomu může sedět něco jiného, tak si to můžete podle sebe upravit.:) Jedna kalkulačka je zde. A až si vypočítáme kolik máme během dne sníst kalorii, bílkovin, tuků, sacharidů a vlákniny tak marka si ohlídat můžeme zde. Jenom si nastavíte hodnoty dle sebe. A jak IIFYM vlastně vypadá? Sníte to na co máte chuť kdykoliv pokud vám to makra dovolí. Máte chuť na čokoládu, dejte si čokoládu. Ovesná kaše k večeři, žádný problém! Zákusek, tuny ovoce jen do toho! Jen ať vám to sedí v rozmezí pěti gramů. Pozor může se stát že vám sedí makra ale kalorie ne, nebo naopak. Vy si hlídáte makroživiny! Kalorie vás nemusí zajímat! :) Mě IIFYM pomohl ohlídat mé zachvatovité přejídání. Už to budou dva týdny co sem se přejedla naposledy a po jídle dokonce i čokoládě, kterou sem neměla ani nevím jak dlouho :D Nemám výčitky. Mlsání neberu jako něco co se mi hned objeví na těle ve formě hnusného, velkého tuku v okolí břicha! A díky tomu že si dopřávám to na co mám chuť ať je ráno, odpoledne, večer tak ani nemám takové nutkání se přejíst. A když náhodou po jídle mám na něco chuť a vedlo by to k přejezení tak si to s klidem dám. A přinejhorším si upravím zbytek dne aby mi to znova vycházelo. Jídlo si můžeme rozdělit minimálně do tří denních dávek, nebo šesti, pěti. Podle toho jak vám to nejvíce vyhovuje. Někdo je zvyklí jíst menší porce dá si 6 jídel, někdo jako já je čuňátko a potřebuje se nadlábnout k prasknutí!!:D Si dá méně porcí ve větších dávkách. A to mimochodem k tomu mám přibírací režim! Ale na 150g ovesné kaše s tunou ovoce a máslíčka si nemůžu stěžovat! kdo by si také stěžoval! :D Hlavně ty moje večerní kdy na konci dne zjístím že mám hrozně málo tuků a šupnu si tam klidně i přes 50g a nemám si na co stěžovat.
Co potřebujeme:
1. Kuchyňskou váhu nejlépe digitální
2. Funkční internet a účet na tabulkách
3. Pevné nervy při zapisování jednotlivých jídel než si zvyknete na makra a ze začátku vám to nebude!! Chtít vycházet. Samozřejmě jako já se 150 gramy bílkovin!

Výhody:
1. Nepřejídám se - Jak sem se již zmiňovala výše, díky IF sem se přestala zachvatovitě přejídat a bát se jednotlivých druhů potravin

2.Jakékoliv jídlo v jakoukoliv hodinu - Dříve sem si myslela že můžu tohle jen ráno, to zase si nemůžu dovolit. A vůbec to nebyla pravda. Když mám málo tuku během dne dopřeju si ho klidně i večer. Nemám zrovna hlad, najím se později ve větší porci. A jím klidně i před spaním tuny jídla ááá.. Nic se neděje!

3. Velké porce - Další velká výhoda tedy aspoň pro mě! Jsou úžasné porce, vynikajícího jídla ze kterého konečně nemám strach!!!

4. Vymýšlení kombinací jídla - Ano zní to divně ale klidně si dám i dvou nebo tří chodovou večeři, oběd. Podle toho na co mám zrovna chuť. A někdy vymýšlím šílené kombinace, které bych předtím nevyzkoušela.

5. Zapisování do tabulek - Ano další divný bod ale baví mě to. Baví mě si hrát s každým gramem jídla aby mi to vycházelo do puntíku dobře! A upřímně komu by vadilo že si místo 20 gramů máslíčka musí dát 40? Hodně nás asi nebude! :D

Nevýhody:
1.Myšlení na jídlo: Ano neustále myslím na jídlo, které bych řešit neměla. Ale v mozku mi běhá stomilionů kombinací, které prostě musím zkusit!

2. Anorexie: většina lidí kvůli počítání maker a kalorii končí u PPP, ale já se díky tomu z toho bludného kruhu dostávám, a žádné problémy mi to nedělá!

3. Když ujedete u jednoho jídla, rozházíte si tím celý zbytek dne. Samozřejmě jako já, které e to stává často!:D


Já jsem s IF spokojená. Ze začátku sem měla strach, co se bude a nebude dít. Přeci jím úplně jinak. Ale nic velkého se fakt nekonalo a já si spokojeně papám žeru jako čuně!!! Každý den.:) A doopravdy to na co mám chuť. Čas mi to skoro žádný nezabírá, a problémy s anorexii? Vůbec žádné. Ze začátku sem se obávala a měla strach. Ale úplně zbytečně. Zjistila sem ať jím celý týden na večeři ovesnou kaši atd.. a vynechám slané večeře tak se opravdu nic neděje. Možná mi konečně začaly lépe růst svaly. Díky tomu že mají správný poměr všech živin a je opravdu jednoho z čeho.:) Tímhle vás nechci navádět. Že IIFYM je nejlepší a bez něho to nejde. Je to můj styl, který sem si vybrala já a každý máme svou vlastní volbu.Jo a oficiálně sem studentem pedagogického lycea! YES!!! Tak odteď už nemá mvůbec čas ale pokaždé jak ho mít budu tak slibuju nový článek!! :) A nepřejedla sem se od 28.8!!! Další úspěch.:) !

Tuky a vše kolem nich

Co jsou vlastně tuky?

Tenhle další článek mě napadl, kvůli tomu že jsem začala opovrhovat další potravinou. A to jsou tuky! Proč zrovna tuky? Je to jedna ze tří základních složek naší potravy. A pro většinu z nás je velký strašák- Když se řekne tuk, co si představíme? Nejspíš součást naší potravy, tuky, které máme na těle a dokonce se z tuku vyrábí i kosmetika. Jako první se zaměřím na jejich význam.

Význam tuku:

Tuky jsou pro naše nezbytná součást potravy. Je to vysoký zdroj energie přesně 9 kalorii/ 1 gram. Což je dvakrát více než u bílkovin a sacharidů. Právě proto bývají většinou opovrhovány. Jsou důležité jelikož nás izolují před chladem, obalují a ochraňují naše orgány a nervová vlákna. A jsou důležité i kvůli vitamínům, jelikož se pouze v tucích vstřebávají, jako vitamíny D, E, K, A.

A co dělení:

Tuky dělíme na dvě skupiny 1. rostlinné
                                           2. živočišné
Rostlinné tuky (oleje)  se řadí mezi zdravější, jelikož obsahují nenasycené mastné kyseliny prospěšné pro naše tělo. A živočišné tak zdravé nejsou, ale neříkám že jsou nezdravé! , jelikož obsahují obávaný choleterol, který je pro naše tělo v určitém množství také velice důležitý pro vznik hormonů a žlučových kyselin. Bez něho by to prostě nešlo! Takže se mu v žádném případě nevyhýbat. A navíc máme spoustu zdravých živočišných tuků jako je kuřecí maso, vejce a podobně.
A procenta tuku v těle?
Velmi široké rozmezí a pokaždé se uvádí jinak. Záleží na vaši tělesné stavbě, výšce, kostře apod.. Většinou se uvádí u mužů od 6 do 24%. A u žen od 14 do 31%. Rozmezí jak vidíte je široké ale také je logické že člověk ve výšce 158 cm bude mít méně tělesného tuku než člověk ve výšce 178 cm. A také se to různě dělí na atlety, fitnessky, průměr a obezita. Takže nezáleží na tom když váš blízký má 18% tuku a vy 23% . To neznamená hned, že jste nějak při těle nebo, že hned musíte zhazovat!!!

Energetický příjem:

A je tady věc, která nás všechny nejspíše bude zajímat. Jak je to s energetickým příjmem u tuků? Můžeme přečíst sto tisíc článků a nikde neuvidíme stejné odpovědí. Nejčastěji se píše 20 - 35%. Při normálním zdravém, vyváženém jídelníčku, když nemáte v plánu přibírat a hubnout. Píše se rozmezí kvůli tomu že nikdy nejíme to samé tak někdy můžeme mít 25% někdy 30%.Ale co když jsem hubnoucí nebo přibírací? Jelikož při hubnutí se většinou ubírají sacharidy tak by tuky neměly být problém. Ale určitě při hubnutí nesmíme!!! Klesnout pod 10% z denního příjmu to je maximální minimum, ne že tuky úplně vynecháme. Jsou důležité i při hubnutí. A sacharidy ty bych taky neubírala stačí jíst zdravě a vyváženě a tělo se nasměruje samo k lepšímu. Při přibírání se dočteme že by měl být maximálně 1gram/kg naší tělesné váhy, někde opět 25% z denního příjmu. Na další stránce zase úplné minimum. A co je z toho pravdy? Mě se zdá že stejně jako při udržování 20 - 35% z denního příjmu. Zapamatujte si z tuků se totiž nepřibírá! Přibíráme z cukrů!! A pokud chceme hubnout a přibírat zdravě tak bychom zásady zdravého jídelníčku měly dodržovat. A neomezovat žádnou ze tří základních složek. Někomu vyhovuje taktéž něco jiného. Někomu se tuky špatně tráví tak je může ubrat a přidat sacharidy, někomu zase nesedí sacharidy, tak může ubrat sacharidy a přidat tuky! Ale pozor nesmíme překročit 35% a klesnout pod 10%. Hodně také záleží jestli sportujete, posilujete, nebo nemáte žádnou fyzickou aktivitu. Příjem tuků bude značně nižší při atletice, gymnastice apod..., při posilování bude opět úplně jiný a bez aktivity bude opět jiný. Ale nejčastěji se rozmezí pohybuje takto.
Příjem v gramech si spočítáme jednoduše zjistíme svůj energetický příjem, který vydělíme 100, vykrátíme 20 - 35% (to je na vás) a výsledek vydělíme 9. A výjde nám výsledek příjmu tuků v gramech. (př: 2500 : 100x 25: 9= 69.4) Takže náš příjem by se měl pohybovat kolem 70 gramů tuku. Ale tohle platí pouze pro dospělé osoby. Děti a dospívající osoby ve věku 16 - 19 let mají trochu jiný poměr, kvůli růstu! Ale přesto by u těhle osob příjem neměl být vyšší než 35% z denního příjmu! Můžete být překvapení. Může se vám zdát že tuků příjmáte málo ale budete ho překračovat nebo také naopak.

V žádném případě se tukům nevyhýbat! Vyhýbat bychom se měli špatným tukům a ne všem.
Uvedu pár příkladů 1. Zdravé tuky: rostlinné oleje, olivy, ořechy a semena (arašídové máslo), vejce, tofu ,                                                            avokádo
                                2. Špatné tuky: tučné maso, sýry, fast food, máslo, margarín, sladkosti,slané                                                                           pochutiny

Má rada na závěr, nepočítejte kalorie, neřešte sacharidy, bílkoviny a tuky. Nemá to smysl a vede to jen k zbytečným problémům. Tělo si umí samo říci co mu chybí v různých podobách. A je pravda pokud se stravujete zdravě, a pravidelně. Tak tělo se začne samo přibližovat ke svému ideálů. Na to žádné vzorečky a počítání nepotřebujeme.:) !

Pokračování anorexie, uvědomění a jak se mi daří

Zrovna jsem se chystala ven, kouknu se z okna a začalo pokapávat. Tak jsem si řekla, jak jinak ten čas využít, než se s vámi podělit o další článek. Tenhle článek bych chtěla věnovat poruchám příjmu potravy, zejména anorexii. A na ukázku vám sem vložím pár jídelníčků a cvičení, jak to vypadalo v průběhu mého života. Berte to jako pokračování mého předešlého článku o anorexii. Přibližně od února mi přišli na anorexii. Ale když se to tak vezme, tak jsem delší domu nevědomky sama volala o pomoc. Ano, chtěla jsem začít normálně jíst ale ten nepřekonatelný strach a výčitky mi navyšování kalorii nedovolily. Měla nade mnou velkou moc. Ale snažila jsem se. V té době jsem ještě dojížděla na intr. Ale více času jsem trávila doma, mé tělo to nezvládalo a byla jsem náchylná na nemoce. Ale po týdnu doma jsem se s hrůzou a panikou začala balit na intr. Jak to zvládnu, však to nebudu mít vůbec pod kontrolou!!! První den snídaně v pohodě, svačinka taktéž ale oběd ten jsem už neměla pod kontrolou a nastaly výčitky, bolesti v žaludku a strach. A já nevěděla co se děje po obědě jsem svačinu jako vždy vynechala a večeře z posledních sil jsem si nachystala zeleninový! salát a více jak polovinu jsem vyhodila. Bylo mi mizerně. Další den byl podobný ale ještě horší! Ráno půlka chleba a svačinka? Vyděšená ze školy volám mamce, že mi je hrozně zle, že mám křeče a nemůžu sníst ani půlku jablka. Okamžitě odcházím ze školy a jedu k doktorce. Diagnoza M.A. a ona se ozvala-" ale ty přeci nejsi nemocná, však se podívej potřebuješ zhubnout!" A já, já ji věřila. Dostala jsem nemocenskou a zůstala doma. Jídlo mi začala chystat a kontrolovat mamka. U každého jídla výčitky, bolesti žaludku, pocit plnosti po snězení kousku rajčete a pláč. V té době jsem jedla stále porce jako pro tříleté dítě teda konečně jedla nějaké porce jídla! Ale neměla jsem kontrolu nad množstvím a počítáním. Všechny porce se mi zdály větší a rostly před očima! Já měla strach z přibírání a začala zvyšovat, zvyšovat a zvyšovat pohyb. A co se samozřejmě dělo? Já "vítězila" stále jsem hubla. Přeci nejsem na své minimální hranici tak můžu! Omyl! Já už nemohla, ale anorexie měla nade mnou takovou moc a kontrolu má rádoby nejlepší kamarádka a chtěla stále víc. A já byla její otrok a dělala to co ona poručí. Já se nechtěla vyléčit, nebyla to moje osobní volba. Já jsem přeci nebyla a (nejsem) nemocná! Při každém vážení váha byla nižší a anorexie se zaradovala. Nemohla jsem to ovlivnit byla tak silná... Co několik týdnů jsem mývala převážení u lékaře. Ne, nebylo to dobré. pokaždé má váha klesla, nebylo důležité o kolik, ale byla nižší! Čemu jsem se mohla divit, když jsem denně dělala 2 hodiny kardia a kolem 3 - 4 hodin posilování a k tomu celodenní úklidy. Každý den, pořád dokola, jako v začarovaném kruhu. Během jednoho týdne mé tělo začalo stávkovat a zhubla jsem více než dvě kila. Bylo už tak zruinované, že vše vyhazovalo a udržovalo s minimálním procentem orgány! Díky své mamce a pěti jídlům denně jsem nezkolabovala a ustála jsem to! Jak se to dozvěděla doktorka, okamžitě mě chtěla poslat na psychiatrii. Ale díky mým pokrokům mě nechala doma. Ale měla jsem ultimátum a poslední šanci! Pokud do další kontroly nepřiberu, tak okamžitá hospitalizace.A k tomu ještě zakázané cvičení! Dovolená protahovací joga a půlhodinová procházka! A o čem doktorka nevěděla, celodenní uklízení! V hlavě mi běhalo- proč nemůžu posilovat?! Já v té době neměla ale už co, měla jsem poslední zbytečky svalíků, které jsem si vycvičila úmorným cvičením! Ale má váha nestoupala, ba dokonce klesla! Jak to bylo možné?! Pátrala jsem po internetu a narazila na články o přibírání kde bylo uvedeno, že denní příjem se má pohybovat minimálně kolem 3000 - 4000 kalorii. A ze dne na den jsme navýšili, ale má váha stejně nestoupla. Ale důležité bylo, že už neklesla! Při další kontrole má váha byla stejná. Nevím jak jsem to dokázala, ale přes poslední šanci jsem díky bohu, zůstala doma. Pohyb jsem si nejspíše vynutila a klidový režim! Zdá se mi to lepší než ležet s kapačkou v ruce na lůžku... Stále jsem nechápala, proč bych měla přibírat! Výčitky přetrvávaly, pocity, že radši budu mrtvá než tlustá taky, a s každým jídlem nová hádka s mamkou! Má váha začala minimálně stoupat, věděla jsem, že musí stoupat, ale pokaždé jsem brečela a nezvládala to... Stále dokola se mnou byla a něco mi našeptávala, už jsem nevěděla co mám dělat, chtěla jsem to vzdát a poslouchat ji! Připadalo mi to lepší, než se takhle trápit. Neměla jsem sílu ani odvahu se anorexii postavit. Stále jsem se viděla tlustá a měla pocit, že ji klamu a že jsem zbytečná. Ale v té době jsem si neuvědomovala, že jí vlastně porážím tím, že jídlo nevyhazuji a nezvracím! Každý mi to pořád dokola opakoval. Ale ne! Ona prostě vyhrává! Jak nad ní můžu vyhrávat, když se mnou tak cloumá a dává mi podpásovky. Chvíli se cítím šťastná a během hodiny to celé převrátila a já si to dovolit nemohla. Neexistuje, že budeš šťastná! Stále mám strach si sednout. Při sezení musím něco dělat a proč?! Spálím přeci více kalorii! Začala jsem přemýšlet nad důvodem své nemoci, vždy existuje nějaký důvod. Ale je obtížné na něj přijít. A jednoho dne se to stalo. Já si to uvědomila. Já na něj přišla, znám důvod anorexie a konečně vím, jak vypadám! V zrcadle vidím kostru potaženou kůží. A když si představím, že to bylo o dost horší... Od uvědomění jsem začínala být schopná s mamkou vymýšlet jídelníčky. Později si chystat jídlo sama a někdy s pomocí mamky. A měla jsem dovolené posilování! YEAH!! :) Strach  stále přetrvává, ale snažím se bojovat. Konečně chci přibírat! Ano, já sama chci a začínám vypadat lépe a velké změny na sobě nevidím.:) Vypadám lépe po psychické i fyzické stránce.:) Ale stále mám strach v klidu sedět. Neumím odpočívat, neumím relaxovat, využívám každé situace k pohybu! Ano vím, neměla bych, ale bude to trvat! Příjde mi, že mám pohybu hrozně málo, a přitom se hýbu více jak lidi v mém okolí. Nemám přehled o zdravém pohybu..:/  Samozřejmě i strach z některých potravin přetrvává, ale snažím se ho překonat. :) A konečně chci přibrat, ano chci a začínám vypadat o něco lépe jak po fyzické stránce tak i psychické...:) A nejlepší je, že velké změny na sobě nevidím, nepřibírám žádné špeky, jak jsem si myslela! Začínám sílit a ovlivňovat anorexii, už nejsem její otrok! Anorexie není kamarádka, nemáme sní šťastný spokojený život. S anorexii nikdo, nikdy nebude dokonalý. Táhne nás jen na samé dno a my si myslíme, že je to tak správně. Ale nemůžu říct, že anorexii nenávidím, nebo že se mnou už není. Vždy s námi bude, ale je jen na nás, jestli budeme silnější my nebo ona. Díky anorexii jsem si uvědomila spoustu věcí a změnily se mi názory a všeobecně pohled na život a na svět. Neříká se pro nic za nic, že vše zlé je pro něco dobré. Stačí si to jen uvědomit! Prostě příjmout, poděkovat a zvládnout!!! Pamatujte, každý den je jiný, každý den je nový začátek, minulost nezměníme a do budoucna nevíme, co bude! A když to jde jednou... :)

Jídelníčky:

V době, kdy mi bylo jedno jak vypadám, úplně než jsem začala cvičit:

Nemůžu to ani rozepsat do různých jídel jedla jsem buď dvakrát denně nebo celodenně!

2 rohlíky s máslem, sýrem a kečupem/ 2 rohlíky s párkem sýrem a kečupem

pokud byla buchta tak několik kousků buchty/ čokoláda, tatranka apod...

oběd většinou nebýval a když ano, tak normální ve velké porci

2 nebo 3 rohlíky s máslem, sýrem 

V době kdy začínám cvičit jogu:

Podobně, no spíše úplně stejně jako v jídelníčku předtím!

Začátek posilování:

To jsem jídlo nijak moc neřešila, byla jsem na internátě, tak jsem jedla to co jsme dostávali a ktomu něco vlastního.

Sn: 2 chleby s pomazánkou

Sv: Ovocný jogurt, 2 loupáky a ovoce a  k tomu někdy bulka s kuřecím mase a zeleninou

Ob: Hlavní jídlo: Brambory a maso/ Knedlíky s omáčkou

Sv: Houska s pomazánkovým máslem

Po svačině: směr Lídl: čokoláda/ sladká tyčinka/ cookies

Ve: Obdoba oběda: Zapečené těstoviny s masem a zeleninou/ Rýže s omáčkou a masem

Sn: 2 chleby s pomázankou

Sv: 2 koláčky a ovoce

Ob: Rýže a vepřový závitek

Sv: houska a termix

Ve: tortelliny plněné šunkou polité sýrovou omáčkou

Po večeři u filmu: Čokoláda, chipsy, popcorn, oplatky

Neřešila jsem, kdy jím, co jím a jak jím. Hlavní bylo, že jsem jedla a bylo mi jedno co!

Začátek anorexie:

Sn: 1 chléb s pomazánkou

Sv: ovoce

Ob: Polovina přílohy a maso

Sv: nic 

Ve: Polovina přílohy a maso

Jídlo jsem měla ještě nahlášené, ale nejedla jsem vůbec sladké jídla, vynechávala přílohy nebo skoro celé a přestávám jíst bílé pečivo. Měla jsem stále strach, že jím hodně, ale přitom jsem jedla úplně minimálně nebo vůbec! Každý den posilování s vlastní váhou přibližně 40 minut!

Takhle jsem jedla doma o víkendech:

Sn: 2 nebo 3 knackerbroty s tvarohem, sýrem a zelenina nebo banán

Sv: nic

Ob: 3 - 4 malé brambory a kousek masa

Sv: nic

Ve: Žitný chléb s tvarohem, sýrem a zelenina

V anorexii:

Sn: Žitný chléb s tvarohem a sýrem a zeleninou
Sv: 2 pufované chleby s tvarohem a sýrem a zelenina
Ob: čtvrtka porce těstovin a polovina masa
Sv: nic
Ve: 2- 3 pufované chleby s tvarohem, sýrem a zelenina/

Na intru jsem měla odhlášené vše kromě obědů a z obědů jsem většinou mívala strach, tak jsem je skoro vůbec nejedla a potom výčitky, že mám jíst ještě večeře, když jsem "totálně přecpaná" . Tak z večeře byla někdy jen půlka. Nebyla jsem anorektička co by vůbec nejedla, ale jedla jsem hrozně nekalorické a netučné jídla. Vše jsem začala vážit a počítat. Můj denní příjem nemohl přesáhnout 800 kalorii a potom to šlo jenom z kopce..:/ Každý den jsem začala chodit do posilovny na kardio a k tomu ještě 40 minut posilování s vlastní váhou.

Začátek léčby doma:

Sn: žitný chléb s tvarohem a sýrem

Sv: Jogurt a ovoce

Ob: 3 malé brambory pár kousků masa a špenát

Sv: 2 pufované chleby s pomazánkou

Ve: žitnný chléb se sýrem a zelenina

Mamka měla strach mi jídlo přidat najednou, přidávala pomalu. Každý den jsem jedla to samé a ve stejných porcích. Porce mi rostly před očima a já začala přehnaně cvičit! Ale fakt moc denně 2 hodiny kardia a 2 - 3 hodiny posilování s vlastní váhou. Někdy přes den ještě nějaké posilování navíc a celodenní úklid. Sedla jsem si pouze k jídlu! 

Mé první přibírací jídelníčky:

Sn: 2 žitné chleby s tvarohem, sýrem a zelenina

Sv: Chléb, tvaroh, sýr a ovoce

Ob: Polévka a hlavní jídlo: Těstoviny s omáčkou a masem

Sv: Chléb s máslem a sýrem a ovocný salát

Ve: Salát s kuskusu, sýru, zeleniny a jogurtu

Sn: 2 chleby s burákovým máslem, zelenina

Sv: Jogurt s ovocem a 2 muffiny

Ob: Polévka, Hlavní jídlo: 2 kopečky rýže a 2 masové koule, Dezert: Kousek žitného perníku

Sv: Chléb, pomazánkové máslo a zelenina

Ve: Jáhly a restované kuřecí maso, zelenina

Měla jsem zakázané cvičení no úplně zakázané ne, mohla jsem cvičit protahovací jogu a chodit na procházky na půl hodinky. Ale kolikrát jsem ujela a skončilo to u tří hodinových procházek rychlou chůzí a opět si celý den nesednu...:/

Mé druhé přibírací jídelníčky:

Sn: 2 a půl žitného chleba a burákovým máslem, sýrem a zelenina/ ovoce

Sv: Vločky, jogurt, tvaroh a ovoce

Ob: Polévka (vývar, zeleninová) Hlavní jídlo: 2 kopečky rýže a pečené maso se zeleninou

Sv: Žitný chléb a zeleninový salát s (cottage, tvarůžky)

Ve: 2 naběračky pohanky a směs se zeleniny a cizrny

Ve2: Žitný chléb s burákovým máslem, sýrem a zelenina

Sn: Ovesná káše s ovocem a burákovým máslem a skořicí

Sv: Žitný chléb, burákové máslo, sýr a zelenina
Ob: Polévka(vývar,zeleninová, cizrnová..) Hlavní jídlo: 2 kopečky jáhel se směsí z masa a zeleniny
Sv: Žitný chléb s tvarohem, ovocem a skořicí
Ve: Zapečené polentové noky se špenátem, rajčetem a mozzarelou
Ve2: Žitný chléb s burákovým máslem, sýrem a zeleninou

Konečně! Jsem začala posilovat s vyšší váhou a snažila se zařadit dvakrát denně ovoce. Chodím na půl hodinovou procházku. A konečně si sednu, sice mám výčitky a mám problém sedět venku s kamarády nebo si číst atd.. Ale snažím se a překonávám to...:) Jídlo si chystám sama, občas s pomocí mamky! Jím vesměs každý den to samé ale snažím se zařazovat nové potraviny. A jsem schopná vařit a péct...:)

Mé začátky a střípky z minulosti...

Přeji všem krásnou, slunečno - polojasné pondělí. To nám ten víkend utekl. Ale mě to nevadí, jelikož mám prázdniny.:) Víkend byla báječný v sobotu byla hasičská soutěž s úspěšně vyhraným druhým místem! A posilování břicha a v neděli, úžasné lívanečkové ráno ála věž. Hasičský trénink, a všemi námi milovaný LEGDAY!! :)
A teď k dnešnímu článku:

Mé začátky a střípky z minulosti

Brouzdala jsem v paměti a vzpomínala na mé začátky už od mala.:) Vždy jsem byla robustní postavy, což o to v té době jsem měla zájem pouze o přejídání a válení se u televize nebo klikání myši u počítače! A to se mám potom čemu také divit!  Stále dokola jsem opakovala já jsem se tak narodila, to máme v rodině, já v životě nezhubnu! Ale mýlila jsem se. V té době mi bylo jedno jak vypadám. Potom přišel zlom a od 5. třídy jsem začala hrát závodně basket...

Od 6. třídy volejbal...

Od 8. třídy do sportovní třídy...:)

Ale byla jsem šikovná a kvůli zdravotním problémům jsem všeho musela nechat a vše jsem měla zakázané! :/ Vůbec jsem se o nic nesnažila a vrátila jsem se zpět do minulosti aneb přežírání a válení se doma. No a do toho pár hasičských tréninků a soutěží a to bylo vše! Po dokončení základní školy jsem nastupovala na intr to bylo ale to samé v bledě modrém ále konečně tu jsou velké prázdniny a já s tetou začala cvičit! Ano posilovací jogu každý den. A ani jeden den jsem nevynechala. Má postava se začala formovat a já slyšela chválu jak vypadám dobře.:) Po prázdninách jsem našla na internetu 30ti denní výzvu a řekla jsem si proč to nezkusit, možná to celých třicet dní poctivě vydržím! A já to dokázala vydržela jsem celých třicet dní. A koncem třicátého dne jsem objevila pokračování. Cvičila jsem výzvu po výzvě ale stravu jsem moc neřešila. Potom jsem si řekla změním stravování a pujde to rychleji. Omezila jsem sladké jídlo, po nějaké době úplně vynechávala. Přestala jíst bílé pečivo a vypadala jsem skvěle stačilo pár měsíců a každý den kolem 30 minut cvičení..:) Potom se objevilo pár problémů a já pomalu přestávala jíst vše a cvičila více a více. Rychle jsem zhubla a ano trpěla jsem a trpím anorexii! Dostala jsem nemocenskou bála se že přiberu i když jsem musela. A cvičila klidně i 5 hodin denně a chodila třikrát denně několik kilometrů rychlou chůzí. A co se stalo vycvičila jsem si svaly a zůstaly mi jenom zbytky svalíků po celém těle. Ne není to hloupost. Potom jsem měla dovolenou jogu a půl hodinky procházky..:/ A co jsem milovala jsem nemohla. Začala čítat články o fitness a zdravé výživě. Přečetla jsem několik stovek článků a vyžadovala zdravou stravu! :) Momentálně posiiluji hodinu s vyšší váhou a půl hodiny procházky. Jím šest porcí denně rozdělené do snídaně, svačiny, oběda, svačiny, večeře a druhé večeře. Mám pestrý jídelníček se správným poměrem sacharidů, bílkovin a tuků. Samozřejmě nastavený na přibírání..:) A konečně jsem si uvědomila jednu věc! Několika hodinovým cvičením a nejezením nebo velkým omezováním se v jídle k super postavě neprobojujete. Se cvičením to není radno přehánět a jíst to co je bio, vyhýbat se skoro všem potravinám a nejradši žít v krabici také není zrovna nejlepší! A pokud jíte zdravě s vyváženým jídelníčkem tak vaše tělo se samo nasměruje ke svému cíly a lepšímu. Dokonce i bez cvičení..:) ( Moje mamka je důkazem!) A je důležitá jedna jednoduchá rovnice= strava, trénink, výživa ani bez jedné věci to nefunguje! A je to důležité. Tak se svámi zas a opět loučím doufám že se vám dnešní článek bude líbit...:) A najdete aspoň nějakou inspiraci..:) 

Ovesno - tvarohové lívanečky

Budeme potřebovat:
Ovesné vločky pomleté 150g
Tvaroh 5 lžic
Mléko 8 lžíce/ voda
Vejce 1 kus
Bílky 2 kusy

Na ozdobení:
Arašídové máslo
Mandlové máslo
Banán
lesní ovoce
tvaroh s jogurtem
Nebo podle vaší fantazie na co budete mít chuť...:) To je nejlepší...:)

Postup:
Pomixujeme ovesné vločky
Přidáme vejce a bílky, tvaroh a mléko/vodu a vše spolu promícháme.
Lívanečky děláme na teflonové pánvi bez oleje...:)
Půl banánu můžeme rozmačkat a přidat do těsta a druhou půlku použít na ozdobení...:) Banán dodá těstu sladší chuť....:)

Lívanečky byly úžasné...:) A ozdobit si je můžete podle svoji fantazie nemusíte se řídit mnou..:) Mám je prokládané oříškovým máslíčkem, banánem, tvarohem s jogurtem a políté jogurtem a dosypané lesním ovocem...:)

Náš snídaňový stůl...:)

Moje první lívancová věž....:)  Byla výtečná...:) Ale byly celkém 3...:) Ale slušně vypadala jenom jedna...:D :)

Fitness: Hubnutí, přibírání a kondička:)

Ahoj lidičky, předem se omlouvám za moje nedostatky na blogu. Menší nedostatky na blogu. Ale je to úplně můj první blog. A abych se přiznala, tak jsem v lese. Horší jak španělská vesnice..:D A nemám s tím žádné zkušenosti. A jelikož se má blog zajímat o fitness a zdravý životní styl, tak bych také konečně mohla něco napsat k tomuhle tématu. Aspoň jak já to vidím z mého pohledu...:)

Fitness...? :)

Tak pojem fitness je přebraný samozřejmě z anglického slovíčka...:D Jako by to někdo nevěděl, "ale možná se někdo takový najde". Či já vím. U nás se to bere jako cvičení. Nezáleží na tom jaké cvičení. Může to být příkladem lehké posilování s vlastní váhou, posilování se závažím, nebo vzpírání. Pak to může být takzvané kardio jako je běh, skákání přes švihadlo, jízda na rotopedu (kole), a mnoho dalších cvičení, při kterých dosahujeme určité tepové frekvence za minutu. A jak si máme vybrat to správné cvičení? Záleží na tom, jestli si chci udržet kondičku, jestli chci přibrat (jako já..:D), nebo jako většina lidí chce zhubnou. Ale hubnout můžete i bez cvičení a jde to. Jako příklad uvedu svoji mamku..:D 

Hubnutí, přibírání a kondička..:)

Hubnutí? 

S ničím ani s nikým se to nemá přehánět. Znám lidi, kteří si myslí, že sní dva bíle! rohlíky za den a zhubnou. To je snad ta největší blbost, co jsem slyšela. I když jsem v této představě žila hodně dlouho. Pak jsou typy lidí, co si myslí, že si zajdou na půl hodinky zaběhat, jezdit na kole, projít se a během dne sní všechno a také zhubnou. Což je další hloupost protože spalujete až po půl hodině kardia. A stylem že do sebe nacpete takzvané knedlo, vepřo, zelo se šesti a zajdete si zacvičit tak to také moc nezhubnete. Nejlepší a nejúčinější mi příjde posilování dohromady s kardiem. A proč? Je to jednoduché. U kardia se zahřejeme stačí půl hodinky a začneme přibližně hodinku posilovat. Ale jakým stylem? Méně cviků a více opakování. A samozřejmě se zacílit na celé tělo. A potom opět půl hodinky kardio. A proč posilovat když chci hubnout. To je jednoduché při posilování svaly pěkně namůžeme a pracují i delší dobu po posilování takže stále spalují. A při běhu spalujete až po půl hodině běhu a to jenom po tu dobu co se mučíte a potom nic. Přesně proto máme posilovat!!! :) Ale hodně účinné jsou hity, to je druh cvičení kde střídáme kardio s posilovacím cvičení. Dáme příklad: minutu běh na místě, 30 sedu lehů, minutu skok přes švihadlo, 30 dřepů. A takhle jedeme určitý čas pořád dokola. Samozřejmě více cviků a ne jenom tyhle 4...:D Ale co strava většina lidí nasadí "brutální dietu" do toho cvičí a myslí si že jsou králové. A co se stane potom tělo se odvodní, začnou se spalovat svaly a minimální procento tuku. A potom jak zhubnou několik kilo svalové hmoty se vrátí ke starému stravování. A je tu jojo efekt kdy první kila jsou ze zavodnění organismu, a přibrání tuku. Takže je to pro nás ještě horší. Takže je důležitá strava. Nemusíme se nijak zvlášť omezovat: když jsme milovníci čokolády. Dáme si občas řádek čokolády Ne každý den celou tabulku na posezení, ale nejlépe do půl hodinky po posilování. Jen trochu zmenšíme porce a nebudeme vše dělat na tuku!! :) Nejlepší alternativa jsou vařené, dušené , pečené a restované věci...:) 

Přibírání?

A je tu přibírání. Ano, kdo by chtěl v dnešní době přibrat..? No je tu mnoho příkladů a mezi ně patřím i já...:) Určitě ale nebudeme přibírat stylem, tam chipsy, tam čokoláda, tam knedlo, vepřo, zelo se šesti. To by asi naše postava krásně nevypadala...:/ :D Ale chce to režim, něco jako u hubnutí, až na to, že náš příjem musí být větší, než náš denní výdej...:) A jaké cvičení máme u přibírání provozovat? :) To není zase tak těžké...:) Nejlepší jsou vyšší váhy a méně opakování. Můžeme denně zařadit půl hodinky procházky. Ale né moc dlouho, aby tělo nespalovalo! Takže kardio zcela můžeme vynechat! Nejlepší je si posilování rozdělit na spodní a vrchní část těla. Nebo můžeme si to rozdělit na nohy a zadek, záda a ruce a jako poslední břicho.:) Klidně i v jiném pořadí. A maximálně hodinku denně. Aby svaly rostly, je jednoduchá rovnice= výživa, trénink a odpočinek!! Bez toho to nepůjde. Nebojte, žádný tuk se konat nebude...:) Taky jsem si to myslela, ale dokonce se mi začala tvořit takzvaná buchta na břiše. :) Což jsem opravdu nečekala.:D A ne neexistuje pravidlo - já jsem jiná, já ten tuk určitě naberu! To jsem si myslela taky. Ale klid, určitě jiní nejste a ani nebudete  je to jen v naší hlavě...:) ! Tak trénink bychom tu měli a co strava. Úplně stejná, normální, můžeme přece všechno, ale ne úplně všechno v "prasečí porci" :D Ale omezovat se určitě nemusíte. Jenom váš příjem musí být vyšší než váš výdej. A základ celé stravy jsou sacharidy, potom hlavně kvalitní bílkoviny a na posledním místě jsou tuky, také kvalitní, ve formě ořechů, olivový, řepkový olej atd.. :)

Udržení kondičky a váhy?

Všichni si řeknou jooo zhubl/a jsem a mám to za sebou. To je ta nejhorší věc co můžete udělat. Kolikrát se říká že udržení naší nové váhy je ještě těžší než samotné hubnutí. A není to blbost! Ale není to tak těžké můžeme zkombinovat hubnutí a přibírání zároveň.:) Jak ve cvičení tak ve stravě. Prostě cvičit přiměřeně né moc ani málo. Pod představou že to už nepotřebuji. Jídlo né se úplně omezovat ani né začít jíst to co předtím aby jsme nezačali znova přibírat. Jednoduše mít stejný příjem jako výdej a přibírat a hubnout určitě nebudeme! :) Ale stále pohyb je důležitý, aby nám ty naše svalíky nezačaly povolovat.! :) A netvořil se nehezký tuk..! :)

Zdravý životní styl?

Co to vlastně zdravý životní styl je? Pod moji představou je to takový styl, který nám samotným vyhovuje. Skládá se z vyváženého jídelníčku, vyváženým pohybem a odpočinkem a určitém režimu, na které je tělo navyklé. Tři nejdůležitější věci! :) Když je zvyklé na 6 malých dávek denně = 6 jídel denně , je zvyklé spát 7- 8 hodin denně = spíme 7 až 8 hodin denně. Je zvyklé chodit spát ve 22:00 - 23: 00, chodíme spát ve stejnou dobu..:) Naše tělo není stroj a tohle je pro něj nejlepší. Každému ale vyhovuje něco jiného..:) A každý na to příjde sám. A jaká je strava zdravého stylu? Uplně stejná, ale musí být vyvážená. Hodně lidí dělá stále dokola stejné chyby, začnou jíst zdravě a po zhubnutí se vrátí zpět! A to je ta chyba!! Musíme si uvědomit že zdravý životní styl není dieta!! Nebo něco k čemu jsme donuceni. Je to naše vlastní osobní volba, která nás baví, která nám chutná a kterou máme rádi!!! :) Není to jenom chvilkové období ale je to na celý život.:) A jaké to má výhody? Budeme odpočatí, budeme zdraví, rychlejší, silnější, budeme působit optimisticky a hlavně se budeme sami cítit dobře.:) A sami si uvědomíme, že to je to nejlepší co jsme mohli udělat...:)

Co je to anorexie..?? :O

Ještě přes školní docházku. Jsem z češtiny dostala úkol napsat úvahu na libovolné téma. Lidé si myslí že si přečtou jeden, dva články a ví o tom všechno. Tak vám tady chci poskytnout, náhled do mysle anorektičky, která ho sama psala. Takže žádné zdroje z knížek a internetu neexistují.. :)

M. A. Aneb běh na dlouhou trať, ne-li na celý život

Můžeme přečíst desítky, stovky, tisíce, dokonce i miliony článků. Existuje i mnoho knih s tématikou mentální anorexie, bulimie, neboli takzvaných poruch příjmu potravy. Každý z nás již určitě o téhle nebezpečné nemoci slyšel. Můžeme si položit otázku: Proč nebezpečné? Je to totiž jedna z nemocí s velice vysokou úmrtností, nejen u nás, ale na celém světě.

Když se normálního člověka na ulici zeptáme, zdalipak ví, co je mentální anorexie a co obnáší. Co myslíte, že odpoví? Podle mé zkušenosti by řekl, že anorexii mají děvčata, která se rozhodnou nejíst, až vyhubnou na kost. Že je to jejich volba. Je to ale opravdu tak? A jestli ne, tak co vlastně je ta anorexie? Jaké jsou myšlenky a pocity lidí, kteří jí trpí? My jim do hlavy nevidíme. I kdybychom přečetli ten milion článků, nevíme přesně, co poruchy příjmu potravy obnášejí. Na internetu najdeme většinou jen s prominutím „bulvární žvásty“, po jejich přečtení si většina lidí myslí, že už o problematice této choroby ví všechno. Pak se není čemu divit, že se doslýcháme o dívkách, které se chtěly stát „anorektičkami“, ale nejde jim to, protože mají moc rády jídlo a nevydržely by nejíst. Můžeme najít spoustu takzvaných „PRO ANA“ blogů, kde se můžeme dočíst jídelníčky dívek, které se „rozhodly“ být anorektičkami. Radí si navzájem, jak zhubnout, nejíst, podporují se. Berou to jako svůj životní styl. Jsou to ale opravdu lidé trpící anorexií, nebo jen hloupé dívky, které se snaží být zajímavé(podle jejich názoru anorektičky) a chlubí se tím? Já bych se přiklonila k té druhé možnosti.

Tak co vlastně je ta mentální anorexie? V prvé řadě je to psychické onemocnění. Mohou jí trpět i obézní lidé, starší lidé, ženy i muži. Nejrizikovější je sice skupina dospívajících dívek kolem čtrnáctého a sedmnáctého roku života, ale nevyhýbá se nikomu. Anorektik, či anorektička si nepřiznají, že trpí touto chorobou. A už vůbec nedávají světu na odiv své jídelníčky a fotky vyhublé postavy. Nerozhodli se přes noc, já chci být anorektička a přestávám jíst. O tomhle anorexie není.

Anorexie je o hlase, který nám neustále říká: „Koukni se, jak jsi tlustá, kyneš, nežer,....!“ O očích, které nevidí realitu, ale tlustou postavu v zrcadle a čím déle se koukají, tím je tlustší. O očích, které vidí porce na talíři mnohonásobně větší, než jsou. O nepřekonatelném strachu z každé kalorie, každého gramu tuku a cukru. O nočních můrách , o strachu usnout, protože to trápení začne ráno nanovo. Tik, tak, tik, tak, před každým jídlem, o bolesti při každém polknutém soustu. O hodinách strávených cvičením a neustálým pohybem, tělo říká- už néééé, ale hlava přikazuje- musíš!!!!

A pocity anorektiků? Každý je chce vykrmit, myslí si, že si nemohou dovolit ani sousto navíc. Zajímá je jen, kolik toho snědli, co můžou sníst, co si nesmí dovolit. Každou kalorii je třeba vycvičit, jídla ubývá a cvičení přibývá. Kvůli jídlu mají tak velké výčitky svědomí, že se nemohou najíst. Raději hladoví, i když vlastně nerozeznají, kdy mají hlad a kdy jsou přejezeni. Anorexie jim bere celý jejich život. Říkáte si, jak jim může brát život? Zcela jednoduše. Najednou nemají na nic čas. Všechno musí být perfektní, pokud není, nemůžou přestat. Uzavírají se do sebe, přestávají chodit ven, straní se svému okolí a kamarádům. Je to jako bludný kruh ze kterého nelze ven. Všechny tyhle pocity den za dnem sílí. Pak se dostanou do bodu, kdy už nemohou jíst skoro nic, pomalu ani pít. A jelikož nic nejedí, ulevují svému svědomí a cítí se stále silnější. Cítí se tak, protože mají nad něčím absolutní kontrolu. Dá se to přirovnat k závislosti, které nemají nikdy dost. Nepřiznají si, že něco není vpořádku, i když je na to okolí upozorňuje. Mají zaslepenou mysl. Myslí jen na jídlo, cvičení. Vnoci nemohou spát, zdá se jim o svém největším nepříteli- jídle. O tom, jak přibírají a všichni se jim smějí. Jindy zase o cvičení, například běhají, probudí se ve dvě ráno a mají nepřekonatelnou chuť vstát a jít běhat. Jsou schopni denně strávit i pět hodin intenzívním cvičením, při minimu přijatých kalorií. I v této fázi si stále myslí, že je vše vpořádku a mají to pod kontrolou. Pokud je někdo nedonutí vyhledat odbornou pomoc, vyhladoví a vyčerpají se k smrti.

A pokud dojde na léčení? V extrémních případech končí takový člověk v nemocnici na JIP-ce, v méně závažných v psychiatrické léčebně, takových je nejvíc. Pokud vyhledá pomoc včas, stačí i ambulantní léčba s pravidelnými kontrolami u psychiatra. Začátky léčby jsou nejhorší. Veškerá naděje, která v nich zůstala, pomalu mizí. Nechápou stále, proč musí jíst, když jsou „tlustí“. Psychiku mají jako domino, nebo domeček z karet. Stačí ťuknout a začíná se bortit. Podléhají depresím a vyčítají si věci, za které nemůžou.Hledají si výmluvy a tisíce důvodů proč, jak a kam jídlo schovat, nebo vyhodit. Oni ví, že nesmí, ale ten hlas v hlavě je stále silnější, to neustálé našeptávání. Každé jídlo je bolí, každým soustem je to horší a horší. Nepopsatelné křeče v žaludku a břiše. Neustálé myšlenky, že přibírají i po malém kousku zeleniny, pocit plnosti po jednom malém bramboru. A vědět, že i přesto musí sníst vše, co mají na talíři. To je pocit beznaděje. Brečet, naříkat, že už nepolknou ani sousto, nechtějí, nemohou si to dovolit, dokola opakovat, jak jsou tlustí,tlustší, nejtlustší. Pocit, že oblečení, které mají na sobě se s každým soustem zmenšuje. Mít zakázané se sami vážit.Ztratit kontrolu nad vším, co bylo dosud celým jejich životem.

Anorexie je stále s nimi. Je jako znaménko, kterého se nelze zbavit. Myšlenky na ní pořád sílí a člověk má pocit, že už nemá sílu s ní bojovat. Někde v hloubi duše s ní ani bojovat nechce, protože se mu vlastně líbí a nějakým zvráceným způsobem ji má rád a líbí se mu jí podléhat.

Lidé, kteří se z anorexie vyléčí, možná umí dále žít normální život. Ale dá se zcela vyléčit? V mnoha případech se vrátí, nebo přejde v bulimii. Nemusí se vrátit hned, ale třeba za několik let. A myšlenky na ni v člověku zůstávají už napořád.

Já za anorektiky vidím lidi, kteří chtěli něco dokázat, ale někde se to zvrtlo a oni ztratili kontrolu. Možná si někdo z vás řekne, že to, co tady píšu , jsou jen výmysly, které jsem se někde dočetla, ale ujišťuji vás, že nejsou. Tohle všechno je opravdová anorexie. A ti lidé si ji sami nevybrali, vplížila se jim nepozorovaně do života. Kdo by si ji taky sám vybíral? Kdo by chtěl dobrovolně vstoupit do takového utrpení? Mám pocit, že nikdo z nás. A je pravda, že kdo si mentální anorexií neprošel, nebo právě neprochází, nepochopí, co doopravdy obnáší. Ale tohle bych nepřála ani svému největšímu nepříteli, nikomu z nás. Věřte mi, sama si jí procházím!!!

Úvod.. ;)

Jsem obyčejná holka, která od malička byla robustní postavy. Před dvěmi lety jsem se rozhodla se sebou něco dělat a začala jsem cvičit a hubnout. Díky daření a měnění se k lepším zítřkům jsem pokračovala stále dál. Ale jednoho dne, kvůli problémům doma, ve škole, a tak různě. Jsem propadla anorexii...:/ Ne kvůli hubnutí ale kvůli psychice. Z mých skoro 100 kilo se mi podařilo zhubnout na 58 kilo. A momentálně jsem přes půl roku doma a snažím se přibrat minimálně na 65 kilo a zvítězit. Porazit ji a žít šťastný spokojený život po boku nejbližších a mých přátel. Propadla jsem světu fitness a zdravý životní styl...:) A konečně přišel zlom a já se to teď vše snažím napravit...:) Ať už jsem konečně zdravá, nekostnatá holka, která má na svém kontě mnoho cílů a snů, které si hodlá splnit...:) ;)